Dubrovník

Dubrovník se nachází v nejjižnější části Chorvatska, v jižní Dalmácii, rozkládá se na pobřežním výběžku pod úpatím hory Srď - 412 m.

Od severu je chráněn vápencovým pohořím Popovo polje. Severozápadním směrem je sedm Elafitských /Jelení o./ ostrůvků, tři z nich jsou obydlené (Koločep, Lopud, Šipan) a jihovýchodním směrem je ostrůvek Lokrum.

Město stojí na lokalitě seismicky aktivní, poslední větší zemětřesení jej postihlo v dubnu 1979. Podnebí má velmi mírné s bohatou vegetací. Z krasových jevů má několik jeskyní, některé jsou chráněny jako přírodní památka. V zálivu nedaleko Dubrovníka vyvěrá pod skálou Sokol řeka Ombla, nebo též Rijeka Dubrovačka, je to nejkratší řeka v Chorvatsku. Její vody využívá místní elektrárna. Za Dubrovnické republiky poháněla několik mlýnů a řeka sloužila i jako zdroj pitné vody. Přes záliv se několik let buduje přemostění pro jadranskou magistrálu, čímž se zkrátí cesta do města o 20 km.

Koncem 7. století uprchlíci z nedalekého vypáleného řeckého města Epidauros /dnešní Cavtat/ a slovanští poutníci zakládají město Ragusa /od r. 1919 Dubrovník/. Zvláštní postavení si již ve středověku získal Dubrovník a jeho okolí. Slované po krizi i následném hlubokém úpadku zabezpečili rozkvět města. Stali se velmi dobrými mořeplavci, řemeslníky a zdatnými obchodníky. Dubrovník byl Benátkám nebezpečným konkurentem. Benátský senát přijal v 10. století usnesení, že bude každý pátek jednat o prostředcích, jak Dubrovník zničit. V 11. a 12. století Benátská vláda svévolně stanovila obchodní cla na zboží dovážené nebo vyvážené z Dubrovníku, zasahovala i do politického života s cílem omezit jeho rozkvět. Dubrovník si přesto zachoval samostatnost, musel však uznat svrchovanost Byzance nebo sicilského krále. V roce 1102, když bylo Chorvatsko připojeno k Uhrám personální unií, Dubrovnická městská republika zůstala samostatnou. V 13. až 15. století dosáhl Dubrovník a jeho přilehlé državy největšího úspěchu a vedoucí postavení na pobřeží Jaderského moře. Kupci obchodovali s dobytkem, obilím, kožešinami, medem, látkami, zbraněmi, kořením a šperky. Obrovský význam měla výroba a obchod se solí. Dubrovník se postupně stal bankéřem balkánských feudálů, srbští králové i bosenští bánové zde měli v úschově svůj majetek. V Dubrovníku působilo několik profesionálních divadelních souborů, renesanční a komediální hry byly hrány i v chorvatštině. Dubrovník se stal kulturním střediskem Jihoslovanů. Republika byla na svojí dobu velmi pokroková, měla svůj vlastní veřejný vodovod, nemocnice, lékárnu, nalezinec, starobinec a vydala hygienické předpisy.

Města a osady v okolí byly v minulosti střídavě pod vlivem Dubrovnické a Benátské republiky i Osmanské říše. Státní zřízení Dubrovnické republiky bylo ve své době nejdemokratičtější. Zákonodárnou moc měla Velká rada a Malá rada moc výkonnou. Rady řídil kníže - rektor, volený pouze na jeden měsíc, aby nemohl uchvátit moc.

Pelješac a okolní ostrovy sloužily ve středověku k úkrytu pirátů, jejichž cílem často byly lodě plné zboží. Města na pobřeží se chránila pevnostmi a hradbami. Obranu proti pirátům a nevítaným vojskům financovalo město Dubrovník, které mělo zájem na prosperujícím obchodě. Dubrovník dokonce uzavřel tajné dohody o spolupráci s piráty z Omiše. Opevněný Ston se svými solivary na severozápadu a Cavtat na jihu chránily po staletí Dubrovnickou republiku před nepřítelem.

Od 16. století si Osmanská říše podrobila i dalmatské pobřeží. Jen Dubrovník si uhájil svou samostatnost. V 17. století, v době svého největšího blahobytu, oblast postihlo katastrofální zemětřesení. Roku 1667 byla většina budov zničena a o život přišlo přes 5000 lidí. Po této katastrofě ztrácel Dubrovník a jeho okolí na hospodářském významu v Dalmácii.

Samostatnost Dubrovnické republiky zanikla Napoleonovým tažením v roce 1806, kdy byla obsazena Francií. V té době byla i postavena vojenská pevnost na hoře Srdje. Nadvládu nad celou Dalmácií i Dubrovníkem získalo v r. 1814 Rakousko.

Dubrovník v době vojenské krize v první polovině 90.let byl jugoslávskou armádou zcela izolován. Jugoslávská armáda z blízkých hor pravidelně odstřelovala město. Dělostřelecké granáty poničily mnohé historické budovy a vyžádaly si desítky lidských životů. Město bylo zásobováno lodní dopravou, ale často se i lodě staly terčem střel. Na hoře Srdje nad městem v bývalé vojenské francouzské pevnosti, která v té době byla přestavena na ubytovnu, skupina mladých lidí po celou válku bránila přístup ke strategickému bodu. Pevnost i lanová dráha byly zcela zničeny, přesto za podpory obyvatel města, kteří noc co noc přinášeli zásoby obráncům, vrchol před jugoslávskou armádou uchránili. V současnosti je lanovka na horu Srď obnovena a plně k dispozici turistům.

Dnes v Dubrovníku žije 33.000 obyvatel. Ne nadarmo se město nazývá "Perlou Jadranu". Válečné škody na památkách byly za pomoci organizace UNESCO opraveny do původní krásy. Tolik stavebních a kulturních památek nemá žádné jiné město v Chorvatsku. K nejzajímavějším patří městské hradby z 8. až 17.století, které jsou 6 m široké a místy až 25 m vysoké. Opevnění s 15 věžemi s celkovou délkou hradeb 1940 m chrání město po celém jeho obvodu. Nejmohutnější baštou je válcová Minčeta, hradby jsou pro veřejnost přístupné. Do historického jádra města byl přístup jen přes dobře chráněné brány, /Pile vrata, Ploče vrata/ později byly otevřeny další vstupy. K prohlídce města je nejlépe si v některé informační kanceláři zajistit mapu města s popisem stavebních a kulturních památek, abychom navštívili například Knížecí palác, Městskou kavárnu, Onofriovu kašnu, františkánský klášter, klášterní lékárnu, gotický palác Sponza, muzea a další pamětihodnosti. Ve městě a jeho okolí je k disposici řada hotelů všech kategorií, ubytoven, privátů, kempy a přístav pro jachty.

Další fotografie naleznete ve fotogalerii zde

Vyhledávání

Kontakt

Radek Kalous - www.peljesac.cz Radek Kalous
Ke Hřišti 544, 338 08 ZBIROH
IČ: 18735355
+420 737 321 912

Google Translator

Aktuální počasí OnLine

Místní potvrzují, že na Dingači je stejné počasí jako na Korčule. Proto odkazuji sem.

Aktuální teplota moře ZDE

                  

Webové kamery:

KORČULA - Veliki Revelin

KORČULA - panorama

VIGANJ I. - surfařské centrum

VIGANJ II. - panorama