Historie poloostrova Pelješac

Osídlení Pelješace je známo již z neolitu. Dokládají to četné prehistorické kamenné nálezy, např.: kámen os: Jeskyně Grudnja na Poracu mezi Ponikví a Cesvinicou, Spila na Kopnju v blízkosti Nakovany a jeskyně Prince v Zabradu nad Trstenikem.


V železné době se ze usídlili Ilirové. Vlivem řeckých a italských námořníků se zde na Pelješaci vytvořila klasická středomořská kultura. Nedávno byla objevena poblíž vesnice Nakovane dalším Ilirská svatyně. Je to archeologicky nejcennější Ilirský nález, neboť je zachována neporušená v jeskyni po dobu téměř 2000 let, pravděpodobně od doby, kdy byla opuštěna.

Ve druhém století před Kristem na Pelješac je vtrhli Římané, a nadále jej kolonizovaly prostřednictvím zakládání malých obcí tzv. Ville Rusticae podél pobřeží, nebo v úrodných oblastí poloostrova. Vybrané pozemeky byly přidělovány obyvatelům pro zakládání olivových sadů a vinic. Četné nálezy z římského období jsou v blízkosti Orebiče, Viganje, Stonu a Janjiny.


Spojení s dubrovnickou republikou Raguzou bylo rozhodujícím okamžikem v historii Pelješace. Dubrovník měl pro blízkost Pelješace k regionu střední Dalmácie ekonomické a strategické zájmy. V roce 1326 již Dubrovnická republika ovládala celý poloostrov.
V té době byl postaven moderní Ston, pod vrchem Podzvizd s monumentálními hradbami v délce 5,5 km. Stěny byly primárně určeny k ochraně soli ze stonské   produkce, které přinesly obrovské zisky do Dubrovnické republiky. Obchod ze solí byl jedním ze základních kamenů Dubrovnik moci a prosperity.


Feudálního hospodářství byl zavedeno i na Pelješaci, s pozemky rozdělenými mezi šlechtice a více zasluhující se členy společnosti, zatímco obyčejní lidé se stali pracujícími rolníky. To způsobilo, že mnoho rolníků se obrátilo k moři a začali se zabývat námořnictvím. Což vedlo k tomu, že se  Pelješac stal jednou z hlavních námořních oblastí na východním pobřeží Jaderského moře.


Nezávislá Dubrovnická republika vládla na poloostrově pevnou ruku plných pět a půl století od roku 1358 do roku 1806. V rámci Napoleonských válek přešel Peješac pod francouzskou správu. Avšak i v rámci francouzského spravování poloostrova mezi lety 1808 a 1814 zůstalo na Pelješaci stejné feudálníh zřízení a Dubrovnícké zákony, předpisy a zvyklosti byly nadále zachovány a plně respektovány.
V roce 1814 se Pelješac stává součástí Rakouska-Uherska a sto let později, jako součást Chorvatska vstoupí do nově vytvořené země společně se Srby, Chorvaty a Slovinci. To je později Jugoslávie.


Agrese v roce 1991 kdy Chorvatsko bojovalo za nezávislost nad Jugoslávii byla zastavena ve městech Ston a Mali Ston, které utrpěly velikou škodu.
Pelješac je dnes úrodné místo pro pěstování oliv, vína, ryb a mušlí. Je to oáza zachovalé a jedinečné přírody, která je zajímavá hlavně pro turisty, takže cestovní ruch se stal také jedním z hlavních příjmů pelješackých obyvatel.

 

Vyhledávání

Kontakt

Radek Kalous - www.peljesac.cz Radek Kalous
Ke Hřišti 544, 338 08 ZBIROH
IČ: 18735355
+420 737 321 912

Google Translator

Aktuální počasí OnLine

Místní potvrzují, že na Dingači je stejné počasí jako na Korčule. Proto odkazuji sem.

Aktuální teplota moře ZDE

                  

Webové kamery:

KORČULA - Veliki Revelin

KORČULA - panorama

VIGANJ I. - surfařské centrum

VIGANJ II. - panorama